Dufthang

Die Bienen gelten wegen ihrer Bestäubungsleistung als drittwichtigstes Nutztier neben dem Schwein und Rind.

Aus Blütenpollen und Honigtau entsteht nicht nur ein gesundes Nahrungsmittel, sondern auch eine wertvolle Medizin.

Neben den verschiedenen Zuckerarten, Inhaltsstoffe von Pflanzen sind auch Hormone und Enzyme der Bienen ein wesentlicher Bestandteil der Bienenprodukte.

Honig

Die unterschiedliche Zusammensetzung der Zuckerarten bestimmen seine Konsistenz. Überwiegt Glucose kristallisiert der Honig sehr schnell. Ein hoher Anteil an Fructose bewirkt, dass der Honig lange flüssig. Die Kristallisastion kann durch den Imker mittels Wärme und Rühren beeinflusst werden. So entsteht z.B. der beliebte Cremehonig. Durch zu starkes Erhitzen gehen wertvolle Inhaltsstoffe verloren.

Farbe und Geschmack des Honigs werden von der Nektar spendenden Pflanze beeinflusst.

Pollen

Für ihre Bestäubungsarbeit erhalten die Bienen einen Teil des Pollens. Er ist eine wichtige Quelle für hochwertiges Eiweiß und verschiedene Fette, Reich an Vitaminen, Spurenelementen und wertvollen Pflanzenstoffen machen ihn zu einem wertvollen Nahrungsmittel. Die Bienen sammeln den Pollen und lagern ihn als „Bienenbrot” in den Waben ein. Sie nutzen organische Säuren und Enzyme, um ihn als nahrhaftes Futter für ihre Larven zu verwenden. Zur Konservierung bedecken sie ihn mit Honig. Der so aufbereitete Pollen findet auch in der Naturheilkunde Verwendung.

Propolis

Hauptsächlich aus den Blattknospen der Bäume und Sträucher sammeln Bienen das Harz, das sie zu „Kittharz” verarbeiten. Sie verwenden es als Baustoff, das stark temperaturabhängig ist. Es macht das Wachs stabil und elastisch. Sie schützen damit den Stock vor Zugluft und Feuchtigkeit. Außerdem ist Propolis ein vielseitiges Antibiotikum, mit dem die Vorräte vor feindlichen Mikroben geschützt werden. Noch heute ist es in der Heilkunde ein bedeutendes Mittel, das unter anderem gegen antibiotikaresistente Keime und in der Krebsbegleittherapie verwendet wird.

Gelée Royale

ist der Stoff, aus dem Königinnen entstehen. Denn nur durch das Futter und die Größe der Zelle entscheidet, ob aus dem befruchteten Ei eine Königin wird. Es wird von jungen Arbeiterinnen aus Honig, Pollen und einem speziellen Drüsensekret erzeugt und auch als „Weiselsaft” bezeichnet. Es ist sauer, cremefarbig und erinnert in seiner Konsistenz an Naturjoghurt. Sein hoher Stellenwert in der Heilkunde und in der Kosmetik kommt von seinen unzähligen Nähr- und Schutzstoffen. Vor allem die zellregenerierende Kraft wird als „Jungbrunnen” für den Menschen angesehen.

Bienenwachs

Jungbienen können als Baubienen unter den Chitinringen ihres Hinterleibes Wachs ausschwitzen. Damit entstehen die sechseckigen Waben. Sie können dafür ihre Körpertemperatur auf 43ºC erhöhen, um das Wachs damit optimal zu verbauen. Durch die Wachswaben werden mit geringen Mengen Baumaterial der meiste Raum und die höchste Stabilität erreicht.

Bienengift

In der Regel sind Bienen weniger angriffs- und stechlustig wie Wespen oder Hornissen. Sie stechen nur, wenn sie sich bedroht fühlen. Sie haben auch wenig Interesse an menschlichen Essen. Auf das Gift sind schwere allergische Reaktionen möglich, aber wesentlich seltener als auf Wespengift. Für die Heilkunde wird das Gift verwendet, in dem die Bienen „gemolken” werden. Injektionslösungen, Salben, Honigmischungen mit Gift und Antifaltengesichtsmasken werden damit hergestellt.

Bienenkörper, Drohnenlarven und Bienenstockluft sind weitere Bienenprodukte, die in der Naturheilkunde verwendet werden.

 

Včely jsou díky jejich schopnosti opylování třetím nejdůležitějším užitkovým zvířetem hned vedle prasat a skotu.

Z pylu a medovice vzniká nejen zdravý přírodní prostředek, ale také cenné léčivo.

Vedle různých druhů cukru, látky obsažené v rostlinách jsou i hormony a enzymy důležitou součástí včelích produktů.

Med

Různé složení cukrů určuje jeho konzistenci. Převažuje-li glukóza, pak med krystalizuje velmi rychle. Vysoký podíl fruktózy způsobuje, že je med dlouho tekutý. Krystalizaci může včelař pomocí tepla a míchání ovlivnit. Tím vzniká např. oblíbený krémový med. Vysokým zahřátím se vytrácejí cenné v medu obsažené látky.

Barvu a chuť medu ovlivňuje rostlina poskytující nektar.

Pyl

Za opylovací práce dostanou včely část pylu. Je důležitým zdrojem hodnotných bílkovin a různých tuků, bohatý na vitamíny, stopové prvky a cenné rostlinné látky z něj dělají cennou potravu. Včely sbírají pyl a uskladní ho jako „včelí chléb“ v plástvích. Využívají organické kyseliny a enzymy, aby ho použili jako výživnou potravu pro larvy. Ke konzervaci ho pokryjí medem. Takto zpracovaný pyl nachází uplatnění i v přírodním léčitelství.

Propolis

Hlavně z pupenů listů stromů a keřů sbírá včela pryskyřici, kterou pak dál zpracuje v propolis. Používá ho jako stavební materiál, který je silně závislý na teplotě. Stabilizuje vosk a dělá ho elastickým. Včely tak ochraňují úl před průvanem a vlhkostí. Kromě toho je propolis mnohostranné antibiotikum, jímž jsou ochraňovány zásoby před nepřátelskými mikrobi. Ještě dnes je to v přírodním léčitelství významný prostředek, který se kromě jiného využívá proti choroboplodným zárodkům rezistentním proti antibiotikům a v doprovodné terapii při léčbě rakoviny.

Mateří kašička

Je látka, ze které vznikají královny. Protože jen díky této potravě a velikosti buňky se rozhodne, jestli z oplodněného vajíčka bude královna. Vytvářejí jí mladé dělnice z medu, pylu a speciálního sekretu. Je kyselá, má krémovou barvu a konzistencí připomíná přírodní jogurt. Její vysoká hodnota v přírodním léčitelství a v kosmetice vychází z nesčetných výživových a ochranných látek. Především síla při regeneraci buněk se považuje pro člověka za „studnici mládí“.

Včelí vosk

Mladé včely mohou jako včely stavitelky na zadečku tvořit vosk. Tím vznikají šestihranné plástve. Včely mohou zvýšit svou tělesnou teplotu na 43°C, aby vosk mohly optimálně zpracovat. Voskovými plástvemi se s nepatrným množstvím stavebního materiálu dosáhne co největšího prostoru a nejvyšší stability.

Včelí jed

Včely jsou zpravidla méně útočné nebo bodavé než vosi nebo sršni.  Bodají, jen cítí-li se ohrožené. Mají také velmi málo zájmu o lidské jídlo. Jejich jed může vyvolat silné alergické reakce, avšak výrazně méně často než jed vos. V přírodním léčitelství se jed používá tím, že se včely „dojí“. Vyrábí se z něj injekční roztoky, masti, medové směsi s jedem a pleťové masky proti vráskám.

Včelí tělo, larvy trubců jsou další včelí produkty, které se využívají v přírodním léčitelství.